Živly
Vše, co bylo stvořeno, jak makrokosmos, tak i mikrokosmos, tedy velký a malý svět, se vytvářelo působením živlů. Proto se zde budeme zabývat těmito silami, abychom poznali jejich hloubku a rozmanitost.
Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě závislými. I samotný pojem božství, jakožto nejvýše chápatelného bytí, lze rozčlenit v aspekty, odpovídající ostatním živlům.
Tatvy (živly)
Nejstarší orientální spisy označují živly jako Tatvy. Naše evropská literatura věnuje těmto Tatvám pozornost jen natolik, že upozorňuje na jejich dobré účinky a varuje před neblahými, tj. uvádí, co je záhodno konat za vlády Tatev nám příznivých a čeho se máme nutně vyvarovat při proudění Tatev nám nepříznivých. O správnosti této skutečnosti nelze nijak pochybovat, avšak vše, co bylo dosud uveřejněno, se týká jen nepatrného aspektu všech živlových účinků. Jak lze účinky živlů, tedy Tatev, zjistit pro osobní potřebu, je povětšině uvedeno v astrologických spisech.
My však hodláme vniknout hlouběji do tajemství živlů a zvolíme proto jiný klíč, který je sice analogický s astrologickým, nemá s ním však nic společného. A tohoto klíče, o němž čtenář dosud nemá ponětí, se naučíme všestranně používat.
Indická nauka praví, že čtyři hrubší Tatvy vznikly z Tatvy páté, tedy z akášického principu. Akáša je tudíž princip příčiny a můžeme ji pokládat za sílu pátou, za tak zvanou kvint-esenci. V dalším textu hovoříme o rozložení jednotlivých živlů a o praktickém významu, aby bez rozdílu každý, ať chemik či lékař, magnetizér, okultista, mág, mystik, kabalista anebo jogín mohl z toho pro sebe čerpat praktický užitek.
Pořadí Tatev je dle indického přiřazení následující:
1. Akáša - princip éteru
2. Tejas - princip ohně
3. Vaju - princip vzduchu
4. Apas - princip vody
5. Prithivi - princip země
Podaří-li se mi poučit čtenáře natolik, aby zvládnul látku alespoň tak dalece, že bude s to pro vědecké odvětví, které ho nejvíce zajímá, upotřebit tohoto praktického klíče, bude moje snaha dostatečně odměněna.
Princip ohně
Jak jsem se již zmínil, je akáša neboli princip éteru příčinou vzniku živlů. Za první živel, který dle orientálních spisů vzešel z akáši, musíme považovat Tejas, to jest princip ohně. Tento živel, právě tak jako všechny ostatní živly, nepůsobí jen na naší hrubohmotné úrovni, nýbrž projevuje se ve všem, co bylo stvořeno. Základními vlastnostmi ohnivého principu jsou: horko a expanze. Oheň a světlo vládlo proto na počátku všeho stvořeného. Také bible na to poukazuje a vyjadřuje to slovy: "Fiat lux - budiž světlo".
Základem světla je samozřejmě oheň. Každý živel a tudíž i ohnivý, má dvě polarity a to aktivní a pasivní polaritu, to jest plus a minus. Plus je vždy ono budovatelské, tvořivé a plodivé, zatímco minus je pravým opakem toho a je rozkladné a ničivé. Musíme mít na zřeteli vždy dvě základní vlastnosti každého živlu.
Všechna náboženství všech dob připisovala aktivní stránce živlů vše dobré a pasivní stránce vše zlé. Po pravdě řečeno nemůžeme mluvit ani o dobru ani o zlu. Tyto pojmy vzešly jen z lidského chápání. V univerzu není ani dobra ani zla, neboť vše bylo stvořeno na základě neměnitelných zákonů, v nichž se nejlépe zrcadlí božský princip a jedině znalost těchto zákonů nám dává možnost přibližovat se Bohu.
Abychom si rozpínavou vlastnost (expanzi) ohně mohli lépe představit, nazveme ji elektrickým fluidem. Pod tímto názvem není míněna jen hrubohmotná elektřina, ačkoliv, jak čtenář v dalším uvidí, má k ní určitý analogický vztah. Živlový princip ohně je činný a skryt ve všem, co bylo v celém univerzu stvořeno, počínaje od nejmenšího zrnéčka písku až do nejvyššího viditelného a neviditelného.
Princip vody
V předcházející kapitole jsem seznámil čtenáře se vznikem a vlastnostmi pozitivního principu ohně. V tomto pojednání popíši opačný princip - živel vody.
I tento živel vzešel právě tak jako živel ohně z akáši, tedy z éterického principu. V porovnání s ohněm má však živel vody zcela opačné vlastnosti. Základními vlastnostmi jsou chlad a stahování. I zde se jedná o dva póly. Aktivní je životodárný, vyživující a udržující; negativní pól je tentýž, jako u ohně, rozkladný a ničivý. Jelikož základní vlastností tohoto živlu je stahování, vyšlo z něho fluidum magnetické.
Oheň a voda působí ve všem. Dle zákona o stvoření by ohnivý princip nemohl sám o sobě obstát, kdyby v něm nebylo protipólu, tj. principu vodního. Tyto dva živly, oheň a voda, jsou základními živly, jimiž bylo vše stvořeno. Proto musíme ve všem vidět dva hlavní živly a kromě toho fluidum elektrické a magnetické, jako protichůdné polarity.
Princip vzduchu
Jako další vzešel z akáši živel vzduchu. Zasvěcenci ho nepovažují za skutečný princip, nýbrž ho mají za zprostředkovatele mezi ohnivým a vodním principem, takže živel vzduchu udržuje takřka jako médium neutrální rovnováhu mezi aktivním a pasivním působením vody a ohně. Střídavým působením aktivního a pasivního živlu ohně a vody byl všechen stvořený život uveden v pohyb.
Vzdušný princip přijal v úloze zprostředkovatele od ohně vlastnost sucha a od vody vlastnost vlhka. Bez obou těchto vlastností by život nebyl myslitelný. Tyto dvě vlastnosti propůjčují principu vzduchu rovněž dvě polarity. V pasivním působení je to životodárná polarita a v negativním ničivá.
K tornu musím podotknout, že u jmenovaných živlů nejde o obvyklý oheň, vodu a vzduch, což jsou vlastně jen aspekty hrubohmotné úrovně, nýbrž že se jedná výhradně o univerzální vlastnosti živlů.
Princip země
O principu vzduchu bylo řečeno, že není samostatným živlem a toto tvrzení platí též o živlu země. To znamená, že střídavým působením oněch tří jmenovaných živlů povstal poslední živel - živel zemní, který svou specifickou vlastností, tj. ztuhnutím, zahrnuje v sobě všechny tři principy. Právě tato vlastnost dala oněm třem předešlým živlům konkrétní formu. Zároveň však omezila jejich působení, následkem čehož povstaly: prostorovost, míra, váha a čas.
Vzájemné působení prvých tří živlů se stalo působením čtvrtého - zemního živlu - čtyřpólovým, takže můžeme zemní princip nazvat čtyřpólovým magnetem. Fluidum v polaritě zemního živlu je elektromagnetické. Protože ve čtvrtém, tedy zemním živlu, jsou činné všechny živly, můžeme si všechen stvořený život vysvětlit. Uskutečněním tohoto živlu povstalo ono FIAT tj. "BUDIŽ".
Světlo a temnota
Základem světla je princip ohně. Bez ohně by světlo nebylo nikdy vzniklo. Je tudíž světlo aspektem ohně. Každý ohnivý živel můžeme přeměnit ve světlo a obráceně. Proto zahrnuje světlo všechny specifické vlastnosti. Je zářivé, pronikavé, rozpínavé.
Opakem světla je temnota, která povstala z vodního principu. Temnota má opačné specifické vlastnosti světla. Bez temnoty by světlo bylo nejen nemyslitelné, ale nebylo by vůbec. Z toho usuzujeme, že světlo a temnota vznikly ze střídavé hry dvou principů a to ohně a vody. Světlo má tudíž ve svém působení pozitivní vlastnosti a temnota negativní. Tuto střídavou hru musíme vidět ve všem.
Akáša neboli princip éteru
Již při popisování živlů jsem několikrát podotkl, že vzešly z akášického principu. Je tudíž akášický princip to nejvyšší, nejmocnější, nepředstavitelné; je prabytím, prapříčinou všech věcí a všeho stvořeného, krátce řečeno: je sférou příčin. Následkem toho je akáša také bez času a prostoru. Je to ono nestvořené, nepochopitelné, nedefinovatelné.
Náboženství pro ni určila slovo Bůh. Je pátou silou, prasilou, která vše stvořila a která udržuje vše v rovnováze. Je počátkem a čistotou všech myšlenek a idejí, je světem příčin, v němž se vše stvořené udržuje, od nejvyšších sfér počínaje až dolů k nejnižší.
Je VŠÍM ve VŠEM.